Ihned po prezentaci nových MacBook Pro s TouchBarem jsem si jeden objednal. Ne proto, že se mi líbil, ale že potřebuji vyměnit svůj MacBook Air z 2013 za stroj s větší pamětí (16GB RAM).
Já na MacBooku převážně píšu. Všemi deseti, na klávesnici nekoukám. V průměru 50% času jsem na OSX (prohlížeč, office, mail apod., zpracování dat, programování), 50% ve Windows (běžící v Parallels, bez vzajemné integrace), kde programuju ve Visual Studiu a používám tam hromadu dev tools.
Chvála TouchBaru
Dva dny jsem používal pouze nový MacBook. TouchBar zvýrazňuje principiální rozdíly mezi MacOS a Windows. OSX se ovládá přes klávesové zkratky, Fn tlačítka prakticky nepotřebujete (zatímto ve Windows je potřebujete i na základní klávesové zkraty). Proto na MacOS dává TouchBar smysl, veliký.
Pravda, pokud píšete všemi deseti, nevyužijete vymoženosti jako spellchecker na TouchBaru, protože nabízené možnosti slov prostě nevidíte. Očima se soustředíte na obrazovku, kde sledujete psaný text a pohled na klávesnici je navíc.
U kreativních činností (úprava fotek, práce s videem) je TouchBar téměr geniální.
Přesto TouchBar nechci
Přesto je TouchBar hlavním důvodem, proč jsem se rozhodl tento stroj vrátit. Když by byl jediným, zvažoval bych to mnohem déle, důkladněji a s nejistým výsledkem. Ale bohužel to není jediný důvod.
Při práci ve Windows se bez Fn kláves neobejdete. Při programování ještě více, Visual Studio, v různé editory, TotalCommander, všechny tyto aplikace mají nejčastější klávesové zkratky postavené na Fn klávesách.
TouchBar je dotyková plocha s displeje,, matná, bez reliéfu. Nedává žádnou zpětnou vazbu na to, zda se dotknete (a spustíte akci pod prstem) či nikoliv. Nemá žádnou haptickou odezvu.
Pokud vám občas malíček levé ruky zabloudí nad TouchBar (kde bývá Esc), pak spuštíte různé akce (třeba v Safari Back and Forward) aniž to tušíte. Na obrazovce se dějí prapodivné věci a vy nevíte proč.
Ve Windows zapoměňte na psaní všemi deseti. Před zmáčknutím Fn klávesy se musíte podívat kde je, protože si nemůžete (jako na klávesnici hmatem) najít prostor klávesy a stiskem zmačkout. Nemůžete mít na Fn připravený prst ke zmáčknutí. Protože dotykem mačkáte.
Dlouho, intezivně jsem se pokoušel na TouchBar zvyknout. Jde to, jen má produktivita jde o 20-30% dolů, naučené flow je rozbité a neexistuje šance se dostat zpět. Protože TouchBar nemá žádný reliéf ani odezvu na zmáčknutí.
Druhý pohled: K účelu, ke kterému TouchBar vznikl, pro ovládáni v OSX se hodí skvěle. Zde reliéf nedává smysl, a zpětná vazba na stisk vadí jen trochu (a vsadím se že v další verzi ji tam Apple přidá).
Chvála MacBook Pro
Na MacBook Pro se nechají najít i dobré věci.
- Touchpad je velmi velký, skoro až moc, ale velmi příjemný, se silnou odezvou, přesný. Žádné překvapení. Skvěle pozná dotyk položenou dlaní a ignoruje ho.
- MacBook Pro je rychlý. SSD se čtením a zápisem nad 2Gb/s je skvělé. Prakticky rozšíření RAM.
- Displej je fantastický.
- Stejně tak mechanické zpracování. Měl jsem vesmírně šedou barvu. Nádhera.
- Na TouchId (nejen odemykání prstem) si člověk zvykne.
Polovičatost a nekonzistence Apple
TouchBar není – pro mě – jediným problémem. Letos jich Apple v celém Apple ekosystému udělal abnormálně mnoho. Pojďme si je probrat:
- Výdrž na baterii. Pro mě druhý hlavní důvod pro vrácení. Můj MacBook Air i po 3 letech se stejnou baterií vydrží o 2-3 hodiny déle (až 10 hod). Aira mohu vzít bez obav na celodenní schůzky bez nabíječky. MacBook Pro nikoliv.
- MagSafe. Kdo nezažil, nepochopí. Nejgeniálnější věc pro denní používání MacBooků. Nechápu, proč MagSafe nezůstal (spolu s audio portem), s možnosti nabíjet přes USB-C porty. Velký nedostatek. 3rd řešení jsou polovičatá, hlavně kvůli více či méně koukajícím kusům hliníku z počítače ven.
- Výkon/cena. Notebook stál o 30% více, než srovnatelný 13” MacBook Pro v roce 2014 (CPU výkon +- stejný, grafika 3x pomalejší, disk 4x pomalejší) s efektivní výdrží o 25% vyšší. Nárůst výkonu neodpovídá nárustu ceny. Od 2011 byl MacBook cenově srovnatelný s podobnými stroji pro Windows. Nyní cena skáče o 1/3 výše oproti kvalitou a výkonem podobným strojů pro Win, bez zjevného důvodu.
- USB-C cable hell. Nevíte o co jde? Kuk sem (EN) či sem (CZ). Mě přechod na USB-C nevadí. Periferií jsem moc nepřipojoval (nejvíce SD cardu z kamery). A dokážu i ocenit, že se Apple snaží vše sjednotit do jednoho portu. Ale odmítám si barevně označovat, či popisovat, který – visuálně nerozlišitelný – USB-C kabel je pro nabíjení, který pro rychlý přenos dat, který umí poslat obraz do monitoru a který nikoliv, a který není vhodný na nabíjení anebo naopak nabíjet umí, ale má rychlost USB 2.0.
To byl pro mě třetí důvod pro NE - Zvětšující se UX nekonzistence Apple produktů.
- iPhone 7 (který mám) používá pro nabíjení Lightning konektor do USB. K MacBook ho bez redukce nepřipojím.
- iPhone 7 nemá audio konektor, a sluchátka mají Lightning konektor. MacBook má audio konektor, nemá Lightning konektor a sluchátka pro iPhone nezasunu do Apple ani přes redukci. Musím nosit dvoje sluchátka anebo audio-lightning redukci k ne-Apple sluchátkům!
- Apple nedodává k MacBook Pro za 60.000,- plnohodnotný USB-C kabel pro rychlé přenosy dat. Musím si za 500,- koupit další. WTF!!!
- Apple mi nedal ani k telefonu, ani k notebooku USB-C – Lightning kabel, abych mohl iPhone nabijet z notebooku. WTF!!!
- Pokud položím MacBook na iPhone 7, tak se MacBook uspí. Myslí si, že jsem zavřel display. Cool :-(.
- Když máte na ruce Apple Watch, odemykání MacBook Pro je sranda. Můžete napsat heslo, odemknout otiskem prstu (TouchID je bleskové) či počkat než MBP odemknou Apple Watch.
TouchID je možné použít i na nakupování, na hodně věcí v systému kde je nutné vyplnit heslo (třeba ukázat uložené loginy v Safari), ale Apple Watch na totéž použít nejde. - Chaos v modelových řadách MacBook Air (co s ním bude?), MacBook a MacBook Pro a naprostá tajuplnost jak to bude dál. Podle mě sami neví.
Závěr
Apple, mých 60.000 Kč se nezasloužíš. Buď si nechám starý MBA a počkám co bude příští rok na vylepšený MBP, anebo si koupím starší MBP 2014-2015 a počkám další 2 roky. Při aktuálním intervalu novinek v MacBook světě (2-3 roky mezi generacemi a prodlužuje se to) to možná bude nejlepší řešení.