Michal Bláha

Andrej Babiš se sám opakovaně přirovnal k americkému podnikateli a starostovi New Yorku Michaelu Bloombergovi. Jistá podobnost zde je – oba jsou podnikatelé, ve své době leadeři politického hnutí a oba byli zvoleni ve volbách do vysoké funkce. Zde ovšem veškerá podobnost končí. Podívejme se na zásadní rozdíly mezi nimi.

Andrej Babiš jako oběť

Pan Babiš je druhý nejbohatší muž České republiky, vlastní obrovské konsorcium chemických, zemědělských a potravinářských firem, vlastní velké české vydavatelství novin a časopisů a nejposlouchanější české radio. Přímo či nepřímo vlastní stovky firem. Agrofert a jeho firmy v jsou největším příjemcem zemědělských dotací v ČR.

Pan Babiš není nucen žádným zákonem či autoritou k rozkrytí, omezení, prodeji či převodu svého majetku a fakticky není povinen upozornit na konflikt zájmů při jeho činnosti jako poslance a ministra financí.

Jediné české právo zabývající se přímo konfliktem zájmů je zákon 159/2006 Sb., který velmi vágně definuje konflikt zájmů a jehož porušení není nijak sankcionováno.

Jediné konzistentní veřejné prohlášení pana Babiše ohledně jeho majetku je toto (nepřímá citace): „Já jsem v konfliktu zájmů v okamžiku, kdy se probudím. Každý to věděl, každý to ví a přesto jsem byl zvolen. Tento konflikt zájmů nikdy nezneužiji. Jsem tu a obětuji se, abych změnil fungování českého státu k lepšímu“.

Jiný kraj, jiný zákon

Michael Bloomberg je známý mediální podnikatel vlastnící hlavně mediální společnosti Bloomberg LLC a další převážně investiční majetek.

Zásadní rozdíl mezi pány Bloombergem a Babišem tvoří právní prostředí státu New York, zejména Chapter 68 New York City Charter. Tato kapitola důkladně popisuje konflikt zájmů, na jaké výkonné a úřednické pozice se vztahuje a orgán konzultace a kontroly – Conflicts Of Interest Board of City of New York (dale COIB).

Než se pan Bloomberg stal starostou New Yorku, musel se podřídit nejen pravidlům Chapter 68, ale zejména doporučením COIB v oblastech správy, řízení a prodeje svého osobního majetku a chování v případech konfliktu zájmů.

Pan Bloomberg před nástupem do úřadu proaktivně kontaktoval COIB pro pokyny ohledně jeho potenciálního konfliktu zájmů. Podstatnou část jeho žádosti tvořil soupis jeho majetku, finančních investic, vlastnictví firem, akcií a státních dluhopisů.

Výsledkem tohoto postupu bylo toto rozhodnutí COIB Bloomberg souhlasil, že:

• Si ponechá vlastnictví v Bloomberg LLC a dceřiných společnostech, ale resignuje na všechny funkce v těchto firmách.
• Uveřejní 100 největších zákazníků Bloomberg L.P.
• Upozorní COIB a spolu budou hledat řešení situace, kdy bude součástí rozhodování Bloomberg L.P související s okolnostmi či firmami, které obchodují či jsou vlastněny městem New York.
• Bude nadále držek dluhopisy města New York, ale po bodu vykonávání úřadu je nesmí prodat.
• Prodá své portfolio veřejně obchodovatelných akcií.
• Bude akceptovat další omezení jak a kde smí a nesmí investovat po dobu pobytu v úřadu starosty.

Dále se, v souladu s právem státu New York a pokynů COIB zavázal:

• Akceptovat veškerá doporučení, názory a rozhodnutí COIB.
• Rozkrýt veškerý finanční a nefinanční majetek, a to:
  • investice ve společnostech vyšší než 5% podílu.
  • peněžní a nepeněžní investice či závazky vyšší než 25 000 USD.
• Jako starosta a zastupitel nepřijímat žádná rozhodnutí, která se jakkoli týkají jeho zájmů v hodnotě  vyšší než 10 000 USD.
• Neúčastnit se žádného obchodu, transakce, zaměstnat či být zaměstnán, mít přímý či nepřímý finanční a jiný zájem, který je v rozporu s řádným plněním jeho povinností
• Nezveřejnit žádné důvěrné informace týkající se majetku, událostí nebo správy města, který byl a bude získán jako výsledek úředních povinností, a který není jinak k dispozici veřejnosti, nebo použít takové informace v jakéhokoliv přímém nebo nepřímém finančního či jinak soukromém zájmu svém nebo jakékoli jiné osoby nebo firmy s ním spojeném;

Zajímavé je, že právo státu New York umožňuje COIB nezveřejnit soupis majetku předložený COIB. P. Bloomberg však dal trvalý souhlas se zveřejněním veškerého majetku a písemností, které COIB zaslal.

V roce 2007 p. Bloomberg založil Bloomberg Family Foundation, která měla za cíl umožnit rodině Bloombergově rozšířit veřejně prospěšnou nadační činnost a diversifikovat majetek rodiny. Po konzultacích s COIB bylo rozšířena kapitola 68 o konfliktu zájmů o pravidla týkající se tzv. Blind Trust a byla aplikována na nadaci pana Bloomberga.

Hlavními pravidly jsou:

• Pan Bloomberg a jeho nadace nesmí investovat do nemovitostí v New York City bez předchozí konzultace s COIB.
• Pan Bloomberg nezná a nebude znát manažery nadace, kteří se starají o majetek nadace a nesmí je kontaktovat. Jediným kontaktem je investiční firma či firmy (Investorco), pod kterou tito manažeři spadají.
• Pan Bloomberg se nesmí podílet na jednotlivých investičních rozhodnutích manažerů a nesmí znát konkrétní investice a aktiva, která jsou pod kontrolou nadace a manažerů.
• Pan Bloomberg může vybrat obecné oblasti investování nadace, ale nikoliv konkrétní investice.
• Pan Bloomberg dostane pravidelně report o výkonu jednotlivých kategorií investic a výkonosti jednotlivých manažerů, bez konkrétních seznamů investic.
• Investorco nepodnikne žádné kroky, které by umožnili p. Bloombergovi identifikovat jednotlivé investice nadace.
• Po výběru investiční firmy či firem p. Bloomberg předloží COIB kopii písemné smlouvy s těmito subjekty, která plně pokrývá výše uvedené podmínky. Vybrané investiční firmy budou zveřejněny.

Porovnání obou politiků v krátkém přehledu: