Michal Bláha

Soud, zatím nepravomocně, rozhodl o nevině policisty, který zastavil ujíždějícího motorkáře způsobem, který samotná policejní inspekce GIBS považovala za nesprávný. Policejní prezident i mnoho policistů vyjádřilo obviněnému policistovi podporu a varovali, že bude-li dosouzen, každý jejich kolega si příště rozmyslí, zda unikající pachatele zastavit.

Díky soudu se na veřejnost dostaly záběry samotné události i podrobnosti o celém zásahu. A je nutné říci, že soud neměl jednoduché rozhodování.

https://www.youtube.com/watch?v=EKmxOUbrL1Y

Jedna skupina hlasů jednoznačně podporuje postup policie. Zdůrazňuje nutnost a zákonnou povinnost zásahu, zastavení delikventa, ukončení jeho jízdy, která ohrožovala ostatní lidi. Zdůrazňují zejména fakt, že policie pachatele znala, jednalo o recidivistu už několikrát odsouzeného za řízení bez řidičského průkazu. Takový, zejména proto, že opakovaně ohrožuje ostatní rychlou jízdou, si zaslouží tvrdé potrestání.

Je tu ale i druhý pohled na stejnou situaci. Celá policejní honička trvala 30 minut, nebezpečné jízdy se tak přirozeně neúčastnil pouze jeden motocykl, ale i několik dalších policejních vozů. Postupujícím časem se honička stávala agresivnější a nebezpečnější. Každou minutou prudce rostlo ohrožení stovek lidí v okolních autech a ulicích, jak ze strany prchajícího, tak ze strany stíhajících policistů.

Honička vyvrcholila zastavením motocyklu. Videozáznam prokazatelně ukázal, že policie motorkáře sestřelila nečekaným výjezdem z protisměru, prakticky čelním nárazem. Motorkář měl na reakce a zastavení kolem jedné dvou sekund, odhadem 30 metrů, na nichž by bylo nemožné reagovat i při povolené rychlosti, natož při jejím překročení. Zastavení skončilo prudkým nárazem do boku vozu a vážným zraněním pachatele.

Malá odbočka. Je velmi varující, jak Policie ješte před uveřejněním videa velmi tendečně, přesněji řečeno lživě, celou situaci prezentovala veřejnosti. Upozornil na to mimo jiné Jan Vetyška

"Stojí před ním" – dle videa tam nestálo ani vteřinu. "Nepřibrzdil" – dle videa jasně brzdí. "Postavila auto" – dle videa nepostavila, ale vjela do cesty. Mně mnohem víc než ten zákrok vadí, že sprostě lžou a nikomu to zjevně nějak nevadí. A to mi na práci PČR vadí dlouhodobě. pic.twitter.com/2H6Y82gvQu

— Jan Vetyška (@jvety) October 10, 2018

Policie prezentovala situace velmi nepřesně.

• Původní tvrzení: “Auto stálo před ním” – z videa je zřejmé, že je to lež. Auto se zastavilo méně než 1s před nárazem
• Původní tvrzení: Motorkář nepřibrzdil. Z videa je vidět, že brzdil intensivně, ale neměl nejmenší šanci dobrzdit. A nedobrzdil by ani z legální rychlosti.
• Postavila auto viditelně. Z videa je vidět, že auto se vyřítilo v tunelu z protisměru, nečekaně a z pohledu prchajícího z poza zdi.

Těžkou otázkou, kterou soud řešil, byla adekvátnost reakce. Soud postup policisty posoudil jako adekvátní. Musím se přiznat, že jsem nad tímto rozhodnutím v rozpacích. Otevírá totiž závažnou otázku přiměřenosti zásahu.

Okolnosti tohoto zásahu – kontext – jsou pro rozhodování zásadní. Policie – podle vlastních slov – pachatele znala. Přestupek či trestný čin, který spáchal, nebyl dramaticky závažný (ač opakovaný). Jeho jízda bez řidičáku se stala extrémně nebezpečnou až díky půlhodinovému stíhání po půlce Prahy. Paradoxně tak sama policie podstatně zvýšila riziko pachatele pro jeho okolí a toto riziko půl hodiny stále zvyšovala.

Proč se Policie nestáhla (motorkář by sám po nějakém čas zpomalil a jeho jízda se tak stala méně nebezpečnou), a nedošla si pro – v té době již známého – pachatele domů? Proč ohrožovala 30 minut stovky Pražanů nebezpečným stíháním jen kvůli chybějícímu řidičáku a překročené rychlosti?

Byla závažnost přestupku pachatele tak veliká, aby odůvodnila zastavení způsobem, který jeho smrtí neskončil pouze náhodou a ohrozil i ostatní účastníky provozu?

Pokud by se jednalo o vraha, nebezpečného recidivistu utíkajícího od závažného trestného činu, či závažným a obzvláště nebezpečným způsobem ohrožujícího veřejnost, pak bychom se o adekvátnosti nebavili. Pokud soud takový postup schvaluje, kde je potom hranice násilí, kterého se policie může při výkonu služby dopustit?

Může příště zastavovat stíhaná auta čelním nárazem? Může tak činit v případě vraha, zloděje, ale třeba i opilé matky? Je střelba do zad chodce, přecházejícího napříč frekventovanou křižovatkou adekvátní k odvrácení vznikajícího nebezpečí?

Bojím se, že tyto otázky nejsou probíhajícím soudním líčením nejen vyjasněny, ale je v nich ještě více otazníků.

Protože soud dal Policii poměrně jasnou zprávu – unikajícího pachatele jakéhokoliv přestupku můžete zastavit za JAKOUKOLIV CENU. A to myslím není dobře.