Category Archives: e-Gov

10x předražené EET: skutečné náklady na EET

Kolik bude daňové poplatníky stát EET není jednoduché zjistit. V důvodové zprávě k EET  z června 2015 (strana 25) Ministerstvo financí odhaduje cenu pořízení EET na cca 370 mil. Kč (a doufá v nižší vysoutěžené ceny). Provozní náklady odhaduje na 170 mil. Kč ročně.

V prosinci 2015 Státní pokladna Centrum sdílených služeb (SPCSS) a Generální finanční ředitelství (GFŘ) vysoutěžili vytvoření celého EET včetně napojení na ADIS za 39,9 mil. Kč s odhadovanými ročními náklady provozu 15 mil Kč. Investice do HW byla odhadována na 10-15 mil. Kč (nebylo součástí VŘ). Toto výběrové řízení bylo na přímý pokyn ředitele GFŘ Janečka zrušeno bez uvedení důvodu.

Začátkem roku 2016 nabídla společnost IBM, největší dodavatel IT služeb pro GFŘ vyhotovení EET za 50 mil. Kč. A prý je to výhodnější nabídka než vysoutěžené řešení ve zrušeném VŘ. Alespoň takto to p. Janeček a Babiš prezentovali veřejnosti i mě. Oba pánové, zejména p. Janeček mi lhali do očí.

50 mil. Kč pro IBM bez výběrového řízení je pouze na část EET (integrace s ADIS), ostatní části EET v této ceně nejsou. Zrušené VŘ s cenou 39.9mil. Kč obsahovalo všechny části EET tak, jak jsou popsány dále.

Skutečné náklady na EET v roce 2016

Všechny ceny dále jsou bez DPH. 

1) EET kreativa

Výběrové řízení: https://old.vestnikverejnychzakazek.cz/…/Form/Display/650688

Výhercem je McCANNPrague za 2.9M Kč. Smlouva není uveřejněna v Registru smluv (nemusí být, vznikla před platností zákona)

2) Mediální prostor

Výběrové řízení: https://old.vestnikverejnychzakazek.cz/…/Form/Display/658827

Vítězem VŘ je PHD a.s. za 25,3MKč. Smlouva není uveřejněna v Registru smluv (nemusí být, vznikla před platností zákona)

3) Certifikační autorita:

Výběrové řízení: https://old.vestnikverejnychzakazek.cz/…/Form/Display/676795

Vítězem je eIdentity a.s. za 13.1MKč

smlouva byla do Registru smluv uložena 3 měsíce po podepsání (zákon přikazuje o 1 měsíce) : https://www.hlidacsmluv.cz/Detail/809421

4) HW pro aplikační rozhraní EET

Rozšíření infrastruktury IS ADIS. Výběrové řízení : https://old.vestnikverejnychzakazek.cz/…/Form/Display/669329

Výtězem je O2 IT, s cenou za 153M Kč. Smlouva v registru smluv uvedena až po 4 měsících, text smlouvy v Registru smluv není, je k dispozici zde https://mfcr.ezak.cz/…/137657fd40e6a55c7-smlouva-is-adis-pdf

Zde je důležité upozornit, že toto VŘ vyhrála O2 IT a.s., která ovšem z 153 mil Kč dodává HW a řešení IBM ve výši 152 mil Kč.

5) Integrace EET do ADIS od IBM_CZ

Výběrové řízení neproběhlo, zakázka byla zadána v jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU). https://old.vestnikverejnychzakazek.cz/…/Form/Display/655349

Jde o 50mil Kč pro IBM ČR.

Souhrn

McCann Prague EET kreativa 2.9mil Kč
PHD a.s. Mediální prostor pro podporu EET 25.3mil Kč
eidentity a.s. Certifikační autorita 13.1mil Kč
IBM CZ a O2 IT HW navíc pro ADIS 153mil Kč
IBM CZ Integrace EET do ADIS 50mil Kč
Celkem 244,3mil Kč

Celkové odhadované náklady ze zrušeného VŘ:
39.9mil + 15mil HW = 55mil Kč.

Náklady do roku 2021

Je dobré kouknout i na náklady do roku 2021. Proč 2021? Protože podmínkou pro povolení JŘBU pro IBM a integraci EET s ADIS bylo vytvoření úplně nového systému ADIS do roku 2021.

U ročních provozních nákladů vycházíme z odhadů obou řešení. Situace u IBM je zajímavější o to, že již v listopadu 2016 podepsalo GFŘ opět bez soutěže smlouvu s IBM na částku 161 mil. na “Vývoj aplikace ADIS – Legislativní a procesní změny v roce 2016 a 2017“. Odmítá však uveřejnit, jaké práce bude IBM za tuto činnost vykonávat.

Náklady 2016 55 mil. Kč 215 mil. Kč
Roční provozní náklady 10 mil. Kč 170 mil. Kč
tzn. do roku 2021 celkem 40 mil. Kč 680 mil. Kč
Celkem náklady do 2021 95 mil. Kč 895 mil. Kč

Poznámka k tabulce: do srovnání nákladů obou řešení nezapočítávám náklady na mediální kampaň EET. 

Řešení IBM prosazené bez výběrového řešení p. Janečkem a ministrem Babišem je 9.5x dražší  než řádně vysoutěžené řešení od CGI.

Tagged , ,

Vzděláváme úřady – Lekce 2: otevřenost

Tento článek je 2 díl z celkem 2 dílů v serii článků Škola chování úřadů k občanům

Jak jsme si vysvětlili v lekci 1, občan je zákazníkem úřadů. Má vůči nim mnoho povinností, ale i práv.

Mezi základní právo patří právo na informace. Úřady pracují s prostředky, které získaly (ve formě daní a poplatků) od občanů a firem. Nejsou to peníze ani úřadu, ani úředníků, ani politiků.

Jsou to společné peníze občanů a ti mají absolutní právo vědět, zda je s těmito prostředky nakládáno účelně.

Dlouhodobý přístup úřadů je  “nic neřekneme, pokud se někdo na něco zeptá, řekneme jen minimum absolutně nutné”. Tento přístup je principiálně špatný.

Úřady musí zveřejňovat všechny informace a údaje se kterými pracují pro aktivně, samy, automaticky a řešit pouze žádosti nad rámec takto zveřejněných dat. Tomu se říká princip otevřených dat a je to základní povinnost úřadů vůči občanům.

Vedlejším efektem otevřených dat je demokratizace přístupu ke státním datům a prudký nárůst informační ekonomiky postavený na těchto datech. Existuje mnoho případů po světě, od USA, přes UK po například Estonsko.

 

Vzděláváme úřady – Lekce 1: rovnocený vztah

Tento článek je 1 díl z celkem 2 dílů v serii článků Škola chování úřadů k občanům

Chování státní úředníků a politiků k občanům dosáhlo úrovně, kdy nám nezbývá než jim vysvětlit elementární základy slušného chování.

Pravidlo č. 1 – Práva a povinnosti musí být rovnocené

Přístup politiků a úřadů ke svým povinnostem vystihuje tento tweet ministra financí:
https://twitter.com/AndrejBabis/status/806795796305743877

Stát si u velké části povinnosti stanovuje sám pro sebe vyjímku či neobvykle velkou dobu na splnění. Ať již je to EET (netýká se státu, územního samosprávného celku,příspěvkové organizace,..), u Registru smluv má stát 1 rok zkušebního provozu bez sankcí (srovnej s 0 dní provozu bez sankcí u kontrolního hlášení k DPH či 1 měsíc u EET)

Stát si při vyřizování stížností může svévolně prodloužit lhůtu 30 dnů na odpověď, zatímco podnikatel má u DPH lhůtu 5 dní bez možnosti prodloužení.

Takový příkladů najdeme stovky a je nutné aktivně pracovat  na jejich odstranění.

Pravidlo č. 2 – Občan je zákazník

Úřady a úředníci jsou zde pro občany, nikoliv opačně. Občan či podnikatel jsou zákazníky úřadů.

Cílem úřadů musí být snížení zátěže pro občany a podnikatele, nikoliv zjednodušení práce úřadů bez ohledu zákazníka.

Pravidlo č.3 – Občan je zákazník se silným mandátem

Občan je povinnen platit daně. Daně jsou společným, do určité míry solidárním společným příspěvkem na provoz státu. Stát dostává peníze předem, bez specifického určení k čemu mají být využity. Je základním právem občana mít kontrolu nad tím, zda je s těmito společnými penězi nakládáno účelně a efektivně.

Tyto peníze nevlastní úředník ani úřad, tyto peníze byly úřadu poskytnuty občanem, aby je úřad použil pro stanovený účel. Proto má občan velmi silný mandát být ve vztahu k úřadům jako zákazník, jako dohlížitel a jako hodnotitel.

Občan a podnikatel má právo

  • od úřadu požadovat kvalitní službu za čas;
  • komfortní a jednoduchý způsob, jak splnit povinnosti vůči úřadu;
  • hodnotit úřad a žádat nápravu;
  • znát náklady a příjmy úřadů a způsob nakládání s prostředky úřadu;
  • znát způsob nakládání s daty úřadu a výstupy z těchto dat získaných

EET, lži a rostoucí nedůvěryhodnost Finanční správy

Andrej Babiš a stát se rozhodl, že je nutné kontrolovat – téměr – každou příjmovou operaci podnikatelů v ČR. Většina parlamentu to schválila a tak musí podnikatelé o sobě říka GFŘ a Ministerstvu financí úplně vše.

Dramaticky jiná situace je, pokud se občan či nejdejbože podnikatel zeptá, jakým způsobem GFŘ samo nakládá s jeho penězi a jeho daty. Vše je tajné, 200 miliónů za roční provoz ADIS pro IBM bez výběrového řízení je drobnost, kterou přeci podnikatele s obratem 1 milión korun ročně zajímat nemusí. A co na tom, že těch 200miliónů pro IBM je poskládáno z jeho daní.

A ještě horší je, pokud se GFŘ zeptáte, zda náhodou nemělo EET krátky výpadek, do očí vám to popřou. Bez ohledu na přesně opačnou, tvrdými daty podpořenou zkušenost podnikatelů pod EET.

A pak se GFŘ, SPCSS a Andrej Babiš diví, že jim nikdo nevěří. Není důvod, když zbytečně lžou o věcech, ve kterých musí být 100% otevření.

Uč se, státe, od podnikatelů

Podnikatelé, podnikající na internetu, obsluhující stovky tisíc zákazníků ví, jak se ke svým zákazníkům chovat.
Na plánované výpadky/upgrady je potřeba upozornit proaktivně minimálně 24 hodin předem (či déle). Na neplánovavé ihned jak je to možné. A po ukončení prací o tom všechny informovat.
A velmi důkladně evidovat, zda skutečně nastat či nenastal problém, pokud ho zákazník hlásí.
A všem proaktivně přiznat, že problém nastal, pokud se tak stane. Protože my podnikatelé víme, že chyba se stát může. A že popíráním si důvěru nikdy nevybudujeme. 
Finanční správo, státe, učte se tomu, co komerčni sféra , kterou tak důkladně hlídáte, ví a dělá více než 20 let.

Registrace k EET v podání Finanční správy

Varování, tento text vás přenese do roku 1992.

Pokud se musíte přihlásit k EET, máte 2 možnosti. Já popíši variantu kdy se vám nechce osobně na FÚ a použijete s důvěrou moderní techniku.

Vstup na Daňový portál vás přivítá důrazným upozorněním,  že připojení k tomuto serveru není bezpečné a že hrozí ukradení údajů od útočníků. Což našince, zvláště na daňovém portále, jistě potěší.
screen-shot-2016-12-01-at-13-00-30

Mnohaletá ignorace neplatného certifikátu (resp. od autority co není v systémech mezi důvěryhodnými) ze strany MFČR je šokující.

Následující vyplnění formuláře s “žádostí o autentizační údaje do EET” vás ujistí, že zde zákazníkem nejste. Přestože stát vlastní a provozuje Obchodní a živnostenský rejstřík, nutí vás kromě IČO vyplnit minimálně 28 dalších polí, které již o vás zná (jmeno, adresu, DIC, PSC, jednatele, ….). Pro jistotu se ptá i na příslušný FÚ, což ví pouze moje účetní. GFŘ nejspíše ne, proto ji to musíte říci vy.

screen-shot-2016-12-01-at-13-05-02

UX formuláře vrcholí poslední obrazovkou z mnoha, kde vás upozorní na chyby, které jste provedli o 3 obrazovky dříve a kam se obrazovku po obrazovce musíte zase vrátit!

Vše ale dobře dopadlo a po 20 minutách vypisování formulářů a hledání přístupu do datové schránky je žádost odeslána.

Nečekejte, že autentizační údaje (BTW zeptejte se své matky, co si pod tím představí) dostanete obratem. V případě, že máte štěstí, přijdou za 1-2 pracovní dny. Pokud máte smůlu, pak za 5 kalendářních dnů.

Po průměrných 2 dnech vám přijde do datové schránky zpráva s loginem a heslem (to je správná odpověď mami).

V této zprávě není žádná informace o tom, kam login a heslo máte zadat. Musíte hledat pracně na internetu, či na etrzby.cz.

screen-shot-2016-12-01-at-14-31-05

Po nalezení portálu EET a zadání loginu a hesla se dozvíte, že login a heslo nefungují a budou fungovat až následující den. Přidat tuto informaci do doručené zprávy je asi nad síly GFŘ.

UX samotného portálu EET a vyžádání si nutného certifikátu je také zážitek, ale do dalšího pokračování.

Co dělá Finanční správa 2-3 dni s tou žádostí?

Po odeslání žádosti o přístup do EET tato žádost dojde datovou schránkou na vybraný FÚ.

Zde je žádost dle pořadí doručení ručně vyzvednuta pracovníkem FÚ a přenesena do aplikace FÚ, kde se kontrolují údaje z žádosti.

Pracovník FÚ ručně kontroluje údaje z formuláře (ano, ty podnikatelem pracně vyplněné) zda jsou správně. Kontrolu provádí ručně řádek po řádku. Drobné chyby opraví, vážné způsobí vrácení žádosti zpět podnikateli.

Poté ručně vloží údaje z žádosti do systému EET a ručně nechá vygenerovat autentizační údaje, které jsou odeslány datovou schránkou.

Vzhledem k tomu, že místní FÚ odesílají zprávy z datové schránky dávkově, pokud do ní vaše žádost přistane moc pozdě, čeká tam do dalšího dne.

Disclamer: tento postup mi sdělil pracovník FÚ, který není počítačový odborník, ale tuto činnost vykonává. V detailech se může postup lišit, základní princip ruční práce a kontroly nikoliv. Bohužel jsem neměl možnost to vidět na vlastní oči (je na to přísný zákaz, speciálně pro EET) a jedná se tak o zprostředkovanou informaci.

V první etapě takto pracovníci Finančních úřadů ručně zpracovali 50.000 žádostí, do března 2017 je čeká dalších 190.000 a v dalších etapách 200.000 žádostí.

Teď už asi všichni tušíme, proč Ministerstvo financí požaduje výrazný nárůst zaměstnanců Finanční správy.

A jak mi bylo diskrétně sděleno, FÚ mají neomezené prostředky na odměny za práci přes čas.

Jak šla registrace k EET udělat jinak a lépe

Neexistuje žádný právní ani technický důvod pro kontrolu údajů či nároku žadatele pro přístup do EET. Do EET je možné se přihlásit i dobrovolně. Současný postup registrace je neobhajitelně zdlouhavý, drahý, nepružný a neefektivní.

Možností jak totéž udělat jinak a lépe je celá řada, ale zde ukážu dvě nejjednodušší, nejméně pracné a vlastně zcela přirozené.

Varianta 1:

Drtivá většina subjektů spadající pod EET vlastní datovou schránku. Autentizační údaje bylo možné všem, během října a listopadu, vygenerovat a zaslat do datové schránky. A ty subjekty, které se rozhodly pokračovat v podnikání pod EET by je využily, ostatní ignorovaly.

Novým subjektům by se po zápisu do OŘ údaje vygenerovaly automaticky taktéž. Podnikatelé bez datové schránky by si požádali osobně na FÚ stejně jako dnes. Byl by jich zlomek.

Toto řešení je zcela automatizované, nenáročné jak na FÚ, tak na implementaci, tak zejména na podnikatele. Podobné řešení již nyní GFŘ dělá, když autentizační údaje vyzvedávané na FÚ jsou předem vygenerované.

Varianta 2:

Žádost o přístup o EET ve formě (třeba) prázdné datové zprávy by se zaslala datovou schránkou na speciální datovou schranku pro registraci EET. Dle odesílatele je jednoznačně určen žadatel o přístup do EET (IČO a další údaje). Strojově, ihned nebo v horším případě dávkově, by se vygenerovali autentizační údaje a zaslali zpět žadateli.

Formální kontrolu (existence subjektu atd). je možné provést plně automatizované ve státních rejstřících, škálovatelné a rychlé. Přístup do EET může mít podnikatel během minut až hodin (při dávkovém zpracování).

 

IBM

Je dobré připomenout, že toto řešení dodalo a implementovalo IBM. Poděkujmu mu za to, co dokáží “vytvořit” za 50mil + dalších 200 mil. za správu ročně a všichni na to mysleme při hledání kvalitních dodavatelů IT a SW.

IBM k EET dále dodala HW za 153 miliónů korun.

Tagged

Jak budovat veřejné digitální služby

Tento článek je 3 díl z celkem 3 dílů v serii článků Government Digital Strategy

Tento článek je volným překladem dokumentů Government Digital Strategy a Government Service Design Manual.

Government Digital Strategy vlády Velké Británie představuje ambiciozní cíl – vytvořit digitální veřejné služby tak dobré, že lidé budou sami preferovat jejich používaní. Continue reading

Tagged , ,

Standardy služeb dle “Digital by Default”

Tento článek je 2 díl z celkem 3 dílů v serii článků Government Digital Strategy

Základní informace o “Digital by Default” najdete v tomto článku.

Government Digital Strategy je součást celkové reformy veřejných služeb UK vyhlášené v červnu 2012. Tento dokument definuje strategii a cestu, jakou se stane vláda „digital by default“ – přirozeně elektronická, z podstavy digitální. Government Digital Strategy zavazuje vládu UK  k zajištění, že všechny nové nebo přepracované transakční (ve slovníku GDS státních a veřejných) služby splní standardy „Digital by Default“ do dubna 2014.

Před několika dny, v dubnu 2013, úřad vlády uveřejnil zásadní materiál – Government Service Design Manual.

Jeho součástí je  26 standardů, které bude muset splňovat každá nová či přepracovaná služba před integrací do jednotného portálu GOV.UK.

Continue reading

Tagged ,

Digitální strategie vlády Velké Británie

Tento článek je 1 díl z celkem 3 dílů v serii článků Government Digital Strategy

Možná si říkáte, co může mít jakási digitální strategie vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska společného se Service Designem či dokonce Customer Experience.

Věřte nebo nevěřte, VŠECHNO!

Government Digital Strategy je součást celkové reformy veřejných služeb UK vyhlášené v červnu 2012. Tento dokument definuje strategii a cestu, jakou se stane vláda “digital by default” – přirozeně elektronická, z podstavy digitální.

Slovy “Digital by default” je myšleno, že “elektronické služby jsou tak jednoduché a pohodlné, že všichni ti, kteří je mohou využívat tak učiní, zatímco ti, kteří nemohou, nejsou vyloučeni z využívaní těchto služeb jiným způsobem.”

[quote type=”center”]By digital by default, we mean digital services that are so straightforward and convenient that all those who can use them will choose to do so whilst those who can’t are not excluded.[/quote]

Government Digital Strategy zavazuje vládu UK  k zajištění, že všechny nové nebo přepracované transakční (ve slovníku GDS státních a veřejných) služby splní standardy “Digital by Default” do dubna 2014.

Celá strategie a odpovědnost za ni spadá na Ministra pro úřad vlády Francise Mauda. U nás podobnou vládní pozici nemáme, pravomocemi a oblastí zájmu je nejvíce podobná (nikoliv však výkonností a bezkoncepčností) ministerstvu pro administrativní záležitosti Jima Hackera ze skvělého seriálu Ano, pane ministře.

Před několika dny, v dubnu 2013, úřad vlády uveřejnil zásadní materiál – Government Service Design Manual. Už pouhé rychlé prolistování fantasticky strukturovaným a zpracovaným interaktivním dokumentem Vám do hlavy vnutí myšlenku, jak takový materiál mohl vzniknout v jakékoliv státní správě.

V dalších dnech a týdnech budeme z těchto materiálů čerpat a přinášet nejzajímavější postřehy a myšlenky.

26 standardů, které bude muset splňovat každá služba, přineseme již zítra.

Tagged , ,