Andrej Babiš – papaláš jako z partesu

Papaláš je hanlivé označení hlavouna, často veřejného činitele, vlivného a mocného člověka, který se neštítí svou pozici zneužít ve svůj prospěch.

Komunističtí papaláši mívali lepší maso v řeznictví či přednost ve frontě na Škodovku. Dnešní zase používají modrý maják v jízdě v koloně či vyžadují extra výhody na sportovních akcí a focení selfie.

Papaláštví je typické také tím, že po ostatních vyžaduje dodržování pravidel chování, které sám dodržovat odmítá; bohužel také tím, že toto chování nelze již podesáté označit jako chucpe, protože další synonyma už není kde brát.

Možná nesouhlasíte s označením Andreje Babiše za papaláše, proto své tvrzení doplním několika příklady z posledních tří let.

Andrej Babiš kritizoval lhaní politiků a v rámci zlepšování politické kultury požadovat jejich okamžité odstoupení z funkcí, aby následně 5x opakovaně lhal o vlastním problému z minulosti. Známé jako kauza “Čapí hnízdo nevlastním, to patří cizí firmě z holdingu, vlastně nějakým advokátům, vlastně mé rodině”.

Andrej Babiš ostře odmítal využívání anonymních akcií ve výběrových řízeních a dotací, aby se ukázalo, že sám opakovaně využil anonymní akcie při žádosti o dotaci. Známé jako kauza “Anonymní akcie v Čapím hnízdě byly legální, přeci nenechám obtěžovat svou firmu z holdingu, advokáty, rodinu”.

Andrej Babiš odsuzoval zneužívání uzavřených veřejných řízení namísto otevřených a posléze, jako ministr financí, jejich podíl jednacích řízení bez uveřejnění ještě navýšil, včetně politicky nejdůležitějšího systému EET. Známé jako kauzy “Všici kradnů” a “Předražené EET”.

Andrej Babiš napsal, zveřejnil a využil morální kodex “Reprezentanta Hnutí ANO” k odstranění nepohodlných stranických kritiků, ale při první příležitosti, kdy se morální kodex týkal i jeho samotného, se mu odmítl podřídit. Známé jako kauza “Jsem stíhán za nepolitické chování, ale mě přece Policii ČR vydat nemůžete. Je to kampaň!”.

Andrej Babiš s oblibou káže vodu, ale pije víno. Andrej Babiš je papaláš jako z partesu.

 

Vyšlo 5. 9. 2017 jako komentář na iHned.cz.

print