Co učit středoškoláky o počítačích a Internetu?

Jsou dny, kdy náhodný pohled na nástěnku jedné pražské střední školy spustí malou Twitter a Facebook lavinu.

Neuváženě jsem se na twitteru pokusil navrhnout lepší témata než výše uvedená, ale diskutovat na Twitteru příliš nejde a Facebook se v diskuzi rozjel do mnoha různých směrů. Rozhodl jsem se svou představu sepsat konzistentně na jednom místě.

Počítače a digitální svět

Cílem středoškolského vzdělávání je připravit žáky na reálnou praxi či následné vysokoškolské studium. Předmět má vytvářet kompetence, má dát studentům tolik, aby se orientovali a dokázali chápat téma.

Digitální svět se velmi rychle mění, zpravidla není důležité znát perfektně jednu dvě aplikace (Word,Excel), nýbrž mnohem důležitější je znát základy a základní principy řešení obvyklých situací aproblémů. Mít dostatečně široký přehled o efektivních nástrojích a způsobech řešení. A být schopen jít do detailu a hloubky tak, kde to později praxe vyžaduje.

Vystudovaný středoškolák by měl být schopen najít efektivní způsob řešení problému, měl by být schopen zlepšit efektivitu svého zaměstnavatele, nikoliv ji vracet do roku 2000.

Všechna témata se probírají na základní úrovni, do detailu dle zájmu, zaměření či konkrétní potřeby studia. Čas na jednotlivá témata je přibližně shodný.

Jedná se o společný základ pro všechny střední školy s maturitou.

Digitální občan/identita

  1. Základní pojmy o PC, sítích a telco: složka, aplikace, prohlížeč, Internet, pevné, mobilní a wifi připojení, SMS a zprávy přes aplikace, rozdíly zpoplatnění, ….
  2. Elektronická komunikace: email, různé messengers, aplikační zprávy. Etiketa, principy, účel.
  3. Prohlížeče jako aplikační terminál: Google Apps, IFTTT, Chrome Apps/ChromeOS (image edit, video edit, text edit, network print, video call, …)
  4. Sociální sítě a hry: Etiketa, principy, firemní a soukromé využítí, sdílení dat, monetizace. Facebook, Twitter, Google, Instagram, Snapchat, síťové a MMO hry, výběr podle aktuální existence a popularity.
  5. Digitální a sociální rizika a jejich identifikace, bezpečné a vhodné chování, sdílení osobních a cizích dat, autorské právo
  6. Zdrojování, ověřování zdrojů, hledání primárních zdrojů: Google/Seznam Search, Whois, Reverse Image Search, Wiki/Wikipedia (včetně publikování).
  7. Internetová ekonomika: platební nástroje (PayPal, GoPay, PayU), platební brány, mikroplatby, Bitcoin, monetizace obsahu, služeb, dat; bezpečné chování na webu, platby za obsah.

Dokumenty, data

  1. Lokální úložiště a cloudové systémy: principy, výhody, nevýhody, zásady chování, náklady, …
  2. Textové dokumenty: pořizování offline (Word, Pages), online (Google Apps, Office 365), souborové formáty, poznámky, mindmaps (OneNote, Evernote, ….).
  3. Tabulkové dokumenty: pořizování offline (Excel, Numbers), online (Google Apps, Office 365), souborové formáty, základní operace, scriptování/výpočty (ExcelGoogle Apps)
  4. Prezentace:pořizování offline (Powerpoint, Keynote), online (Prezi, Zoho show, ), souborové formáty, sdílení (SlideShare), správné prezentování dat, základy prezentování před posluchači
  5. Práce nad sdílenými daty: více lidí nad jedním dokumentem, verzování dokumentů, zálohování, přístupová práva
  6. Zpracování dat: Typy dat (text, obrázky, applikační formaty), offline / online konverze formátů, Import/Export dat, práce s archivy (ZIP, ..)
  7. Data: Validita, konzistence, úplnost, čištění a transformace (Excel, OpenRefine, Google Apps)
  8. Algoritmizace, logické myšlení: Stačí 2-3 lekce v Scratch. (nevěříte, zkuste si to s dítetem 9+ let, za 2 hodiny bude mít hotovou svou první hru. Vyzkoušeno)

Není skriptování v 3. či práce s daty v 7. příliš odborné? Není. Jde o základy. U skriptování jde o elementární modifikace dat (rozdělení, spojení textu, operace s čísly a texty, triviální workflow, …). U dat není cílem udělat z žáků expertní dataře, ale ukázat jim, co se v této sféře děje, jak se s daty pracuje, jaké nástroje existují a jak dokáží efektivně s daty manipulovat.

Bezpečnost

  1. Sociální sítě: hrozby, rizika, cyberšikana, osobní bezpečnost, zabezpečení.
  2. Osobní a firemní bezpečnost: online, offline hrozby, sociální inženýrství
  3. Obrana: pravidla chování, identifikace hrozeb (spam, phishing, viry)
  4. Technická obrana: VPN, antiviry, šifrování, HTTPS/SSL, osobní certifikáty, …
  5. Šifrování: symetrické, asymetrické šifry, hašování. Důvody, co a kdy šifrovat,  etiketa, pravidla, nástroje, praxe.

“Šifrování? Nezbláznil jste se?” Ne. Jde o základy. Nikoliv o pochopení interních mechanismů algoritmů, ale o schopnost základního používání nástrojů a vědět kdy a proč. Ne učit rozdíl mezi AES a RSA a jaké jsou tabulky pro SHA-512, ale jak poznají zabezpečené připojení (jinak než stylem “ten zelený rámeček nalevo).

 

Výše jsem popsal svou představu společného základu pro všechny.

Školy technicky zaměřené samozřejmě budou mít navíc ještě specializovanou výuku (dle zaměření) obsahující znalosti od elektronických součástek, přes architekturu počítačů a operačních systémů po analýzu, programování, projektové vedení atd.

PS: s částí názvů nejsem spokojen, v tuto chvíli se soustředím na obsah, než vhodné pojmenování.

print

51 thoughts on “Co učit středoškoláky o počítačích a Internetu?

  1. Franti3ek says:

    Tak pod tohle bych se podepsal.

  2. Vlada Liska says:

    Taky souhlas. Nicmene zacit je treba uz na zakladnich skolach, kde to je mnohem tristnejsi 🙁 Z toho plyne ale dalsi problem – kdo to bude ucit a kde vzit casy na tohle ucivo – pridat detem skolu? U nas nejsou rodice ochotni navysit detem hodinu tydne anglictinou – soukroma skola. Neumim si predstavit, ze by se mely pridat dalsi treba dve hodiny ICT. A kde sehnat toho ucitele? Ten kdo tomu rozumi na teto urovni jde nekam delat za uplne jine penize. Takze nezbyva nez si takovehle ucitele vychovat – jenze vychovat je k tomu opet nekdo musi a jsme v zacarovanem kruhu. Dobre reseni by mohlo byt nabidnuti uceni nadsencum a odbornikum z oboru, treba jen 2 hodiny tydne. Zpracovat pro ne metodiku, udelat pro ne nejake kurzy, seminare. Verim, ze pro takovehle lidi by to uceni pak byla spise cest a zabava, nez snaha o vydelek, osobne bych to delal v nejakem omezenem rozsahu i zdarma. Pokud by nejaka takovahle iniciativa vznikla, rad se zapojim a pomuzu.

    A k tem osnovam – vubec bych se nebal tam zavest nejakou elementarni logiku, kriticke mysleni a vyvojaky. Protoze co pozoruju, tak vetsina tech “deti” ma problem resit problem, proste vubec nevi jak a i jednoduche veci konci tim, ja to neumim, nejsem ajtak.

    • michal says:

      Ja – externe – uz na ZS (6.,7.trida) robotiku. Littlebits, legobtechnics, scratch “programovani”. Nevidim problem to ucit i jinde, staci chtit

      • Karel Tomaštík says:

        To je supr a díky za to, ale pár otázek:
        1) Děti, které tohle učíte, umí už psát na počítači? Všemi deseti?
        2) Umí tyhle děti své znalosti adekvátně prezentovat?
        3) Učíte i normální informatiku v řádných hodinách, nebo jen zájmové kroužky pro pár nadšenců?
        4) Kolik kvalifikovaných lidí znáte, kteří by byli ochotni učit na ZŠ “normální” informatiku pro všechny žáky?

        • michal says:

          1) ne, neni to potreba na ZS. Ja se to treba naucil na gymplu v hodine “psani na stroji” a dnes se mi to rozhodne hodi. Ale na ZS to nedava smysl.
          2) ne, coz je moje velmi casta vytka a neformalne mam na skole asi 4 hodiny / tridu / rok se zaklady prezentovani. I proto tuto znalost mam v mem uvedenem planu.
          3) je to robotika v radnych hodinach, povinna (resp. robotika je 1 z 4 predmetu, ze kterych si musi zaci vybrat). Odhad je ze jim projde 80% zaku v 6/7 tride.
          4) pokud “normalni” informatikou myslite soucasny styl uceni na ZS, tak to je ztrata casu. Je to obdobne te hruze vyse z SOS. Robotika, mekke znalosti, na ZS mnohem vice formou hry, zabavy, vzbuzeni zajmu – to je ta cesta.
          Ja robotiku zacal ucit proto, ze jsem tak dlouho otravoval reditelku, ze to IT se uci uplne blbe, az mi rekla – je tu volitelny predmet, tak ukaz, jak si to predstavujes. Mame velmi progresivni reditelku a jsem za to rad (“statni” ZS, mesto zrizovatel)

          • Karel Tomaštík says:

            Ad 1) Nedává smysl? A číst a psát se taky učí až na gymplu? Co teda dává na ZŠ smysl? Gramotnost nee? Smysl “Základní” školy je naučit základy pro běžný praktický život. Takové životní minimum. V digitálním světě je schopnost psát na PC totéž jako psát rukou. A hledat na webu jako umět číst, napsat mail jako umět napsat dopis.

            Ad 2) supr 🙂

            Ad 3) Tak to je paráda, jen mi není jasné, jak to je s tím 1 ze 4, co si musí vybrat. Takže Robotika má 80 % zájem a zbylé 3 předměty se dělí o 20 % žáků?

            Ad 4) No asi takhle s tou “normální” informatikou: kolik absolventů ZŠ potřebuje umět naprogramovat robota, kolik absolventů ZŠ bude na úřadu práce nebo v samošce nebo na přijímačkách na učňák/gympl potřebovat umět poskládat y Lega robota, co pojede po černé čáře? A kolik těch lidí bude někdy potřebovat pochopit, proč jim nesvítí monitor (viz 1. otázka té nenáviděné SOŠ), kolik bude potřebovat vybrat OS pro nový počítač, kolik bude potřebovat zvládnout nastavit heslo v routeru, napsat životopis, napsat motivační dopis, udělat tabulku výdajů a spočítat si úrok, oříznout fotku z dovolené na PF?

            Robotika je fajn zábava, rozptýlení, motivace a také intelektuální práce, ale na ZŠ je to nadstavbový kroužek. Pokud ZŠ neučí kancelářskou práci a základní počítačovou gramotnost, lezou ze ZŠ negramotní lidé a musí to dohánět vyšší školy…

        • michal says:

          Reaguji na vas dalsi komentar z 16.01.2017 at 20:10, ale uz mi to tu nedovoli jit vice do hloubky (urovne zanoreni v komentarich):

          1) ano, myslim si, ze je to znalost, kterou na ZS neni treba ucit. Ale priznavam, ze nad modifikaci “sveho ucebniho planu” na ZS jsem nepremyslel, mozna to casem udelam, a treba se mylim.
          3) v rozvrhu jsou 3 hodin tydne na “expertni predmet”. Zak si kazde pololeti v 6.a 7.tride vybere 1 ze 4 (muze opakovane ten samy- zatim). Toto pololeti byla “Robotika”, “Parkur gym”, “Animace” – kombinace papirove a pocitacove a “Prace se drevem”. Deti se hlasili dle vlastniho vyberu a prekvapive se rozdelili na podobne ctvrtiny. Na rozdeleni ted od unora jsem zvedav (jeste nevim).

          4) neni ucelem naucit naprogramovat roboty (i kdyz to vysledkem je), ale vzbudit zajem. A to se tyka vsech oboru. Znamkujeme – alepson v robotice – primarne zajem a aktivitu, nikoliv absolutni miru znalosti. Ta se lisi. A je videt, koho to chytlo a koho ne. A to byl ucel. I proto to pulrocni znovuvybirani oboru – aby dite zkusilo co chce a samo naslo, co ho muze bavit.
          To co je v robotice vlastne ucime je logicke uvazovani. A naucime je toho vice, nez v predmetu “programovani v pascalu”.

          k vasim IT recnickym otazkam.
          A kolik těch lidí bude někdy potřebovat pochopit, proč jim nesvítí monitor – nikdo, 99.999% casu to funguje, a az prestane, reknou odbornikovi.

          kolik bude potřebovat vybrat OS pro nový počítač – nikdy. Toto deleni je mimo, je a bude jedno, zda jede na ChromeOS, OSX ci Win.

          kolik bude potřebovat zvládnout nastavit heslo v routeru – 2x v zivote podle navodu, jinak nikdy.

          napsat životopis, napsat motivační dopis – to jsou mekke znalosti, ktere se neuci. Neuci se prezentace, pochopeni textu, psani eseju. To bych dal namisto 40% soucasneho CJ.

          udělat tabulku výdajů a spočítat si úrok – to je matematika, nikoliv IT. Spreadsheet staci znam princip – konkretni program je uplne jedno.

          oříznout fotku z dovolené na PF – malokdy. Kdyz bude chtit, nauci se sam. je spousta online nastroju, zepta se google a pojede podle videa. To neni znalost, kterou potrebuje dennodene.

          Ale prezentovat se, logicky myslet, pochopit 1A4 dlouhy text, znat pravidla chovani na internetu – to bude potrebovat denne.

  3. novoj says:

    Kéž by si tohle někdo vzal za své. Bohužel problém bude v lidech na těch školách – moje zkušenosti jsou doposud více než tristní. Jasně všechno se dá vyřešit specializovaným školením pro učitele, ale výsledek bude podle mě stejný, jak když po 89 ruštináře přeučovali na angličtináře 🙁

    Podle mě by bylo ideální nějaké kombo profesionála bez pedagogického minima s učitelem – aby tam byla zastoupen praktik i učitel. Holt by to ten profík musel ale dělat pro dobrý pocit, protože ty platy ve školství jsou v porovnání s IT k smíchu 🙁 … na druhou stranu, IT se mi zdá jako obor, kde altruismus je poměrně rozšířený. Třeba by to fungovalo.

    • michal says:

      Funguje, takto ja ucim – jako externi expert – robotiku na nasi ZS

  4. Zdravím,
    přiznám se, že ne vždy podle to zvládám, ale jinak se v tom docela vidím a snažím se.

    Jenom jsem zjistil, že i na střední škole je občas (pro některé) zopakovat i věci jak se například na klávesnici píší zvláštní písmenka jako například “ó” 🙂

    A možná drobnost. Moje “děcka” scratch moc nebavil (neuměl jsem je pro něj dostatečně namotivovat), ale na codecombat.com valili jako diví. Jen ta angličtina… a tak jsme v ICT rozjeli (a žáci dostávají známky navíc za) duolingo a některé to i chytlo!

    Ale jak píše Vlada Liska, spoustě se nechce myslet a narazil jsem na to, že zadání na 1/2 stránky A4 je pro některé dostatečný důvod nechat si dát 5 :/

    • michal says:

      Scratch je jen moznost, codeCombat jina. Slo mi o naznaceni moznosti a formy, nastroje k temuz jsou ruzne

  5. Lukáš says:

    Otázka spíš je kdo by to měl učit. Učitele velmi často dělají lidé celý život a mnoho z nich učí to co se učili sami (před 20 lety).
    A zejména v případě IT – kdo se trochu víc vyzná a má znalosti/iniciativu dělá v soukromém sektoru za jiné peníze. Čest pár srdcařům a vyjímkám.

    • michal says:

      Ucitel se musi take vzdelavat. Pokud to zvladne 15,16 lety clovek, musi i ucitel. Pokud to nezvladne, musi skoncit. Ucitele neschopni rustu nemohou byt duvodem pro zaostavani vyuky/zaku

      • Karel Tomaštík says:

        15/16letý člověk nepracuje, nedělá věci které musí, ale jen které chce. Neživí rodinu, nestará se o děti, nesplácí hypotéku a nevyplňuje tuny zbytečných papírů. Nemusí si chránit záda, když přijde nějaký rodič si stěžovat, jakto, že jeho miláček dostal pětku, když se vůbec neučí a v hodině odmítá položit mobil… Musí učit skupinu děcek, z nichž většina nemá elementární slušnost. Ne, není to tak jednoduché…

  6. Vilém says:

    Jak někteří výše psali, není to reálné…. Bylo by potřeba spousta učitelů IT s širokým rozhledem (nevím, zda vysoká škola vůbec takové lidi generuje – programování, edit videa, fotografie, sociální sítě atd, co bylo uvedeno). Zásadní jsou prachy. Pokud absolvent s těmito zkušenostmi vyleze z VŠ, tak určitě nebude dělat 20 000 hrubého.

    • michal says:

      Ucitel se musi take vzdelavat. Pokud to zvladne 15,16 lety clovek, musi i ucitel. Pokud to nezvladne, musi skoncit. Ucitele neschopni rustu nemohou byt duvodem pro zaostavani vyuky/zaku.

  7. Peter says:

    Nemohl jsem nesdílet.. Je pravda, že když jsem maturoval na hotelovce z IT nepovinně, tak oproti tomu co vím dnes se jednalo o triviální otázky oproti tomu co vím dnes.. Věnoval jsem tomu jen jeden den. Je to jako z finanční gramotností.. i gramotnost ve sféře IT pokulhává.

  8. Mia says:

    Když jsem před už tak osmi lety byla studentka jazykového gymnázia, tak na naší “prestižní” (takto se prezentovala) škole probíhala IT výuka stylem “ukazu vám, co za legrácky jde delat s photoshopem a ve Windows movie makeru”..koho to nebralo, dělal kraviny po internetu, facebooku nebo se učil na test na další hodinu. Vyučujícímu to bylo tak nějak jedno, co si kdo dělá, chtěl si odučit svoje. Dneska ví můj o pět let mladší bratranec o IT první poslední a já si k němu chodím pro rady. Chodil na to samé gymnázium jako já a jejich výuka IT se nikterak moc nelišila od té naší. Dnes studuje informatiku na VŠ. Zkrátka se všechny znalosti učil sám, nebo s pomocí našeho strejdy odborníka. Osobně je mi záhadou, jak se všichni tihle lidé jako můj bratranec, učili vše kolem IT světa. Protože ačkoliv naše výuka stala za starou bačkoru, našlo se vždycky pár žáků, kteří ovládali programování a sestavování vlastních pc levou zadní.
    Takže bych byla ráda, aby se další generace žáků nejen na mém bývalém vzdělávacím institutu mohla vzdělávat tak, jak to pokrok vyžaduje. Dodnes jsem, myslím, stále nedostatečně gramotná ve světě PC techniky a sama na sobě vidím, jak mě to brzdí.

  9. Jan Salomon says:

    Jo, to by šlo. Je to dobré pro všeobecné základní vzdělání. I když holt dneska už nikdo z normálních lidí nemá ani tušení jak ten počítač vlastně funguje (a v podstatě ho ani mít nepotřebuje). Ale speciálně tleskám za tu algoritmizaci a logiku. Doplnil bych ještě o základní vývojové nástroje (vývojový diagram a analýzu), to jsou záležitosti potřebné i v jiných oborech a nikde jinde se to neučí. Mě osobně učil táta vývojové diagramy už v deseti letech a bylo to super a dodneška se mi to hodí a to nejsem v IT, ale obyčejné MaR a Elektro :-).

  10. Jan Salomon says:

    Mimochodem, když jsem se ještě já učil na počítačích, učili jsme se nejdřív Basic, pak Pascal a nakonec FoxPro a to docela naplno a jako normální programátoři a to bylo ještě na základní škole.

  11. knezi says:

    Píšete o Keynotes, Chrome OS, což v tomto případě znamená nakoupit další železo/aplikace za dost velké peníze po již předražených Office. Opravdu?

    • michal says:

      Vyjmenovane polozky berte jako priklad, nikoliv jako uplny povinny seznam

  12. knezi says:

    Tušení, jak doopravdy funguje počítač, mají jednotky lidí na celém světě :).

  13. pavel says:

    Popravdě řečeno, nevidím rozdíl proti oskenovanému kritizovanému plánu výuky. Pořád jde o představení práce s kancelářským software, plus témata, která se točí kolem negativních jevů spojených s internetem a získávání informací na internetu.
    Dále je nutné se zamyslet nad tím, jestli vůbec bude možné zamýšlený plám stihnout – tj. zda bude dost času všechna tato témata při výuce stihnout. Co tím myslím:

    Například. Opravdu chcete žáka unudit tím , že mu budete stejnou věc ukazovat v:

    “Textové dokumenty: pořizování offline (Word, Pages), online (Google Apps, Office 365)”
    Nestačí si prostě vybrat jeden editor a v něm předvádět a hlavně po žákovi chtít plnit úlohy?

    • michal says:

      Pokud rozdil nevidite (digitalni identita, bezpecnost, teamova prace, cloud), pak jste 17 z 20 bodu prehledl. Skoda.

    • michal says:

      Seznam polozek u bodu berte jako priklady, nikoliv uplny povinny seznam

      • pavel says:

        Přiznám, hovořím z pohledu “insidera”. Vtip je v tom, že hodně muziky se dá provést i s kritizovaným plánem.
        Dnešní problém je totiž hlavně motivace všech ve škole. Žáci nejsou motivovaní -> učitelé tak nemají kvalitní protivníky -> výuka chřadně.
        Dnes prostě stačí prolézt se čtyřkama (v pololetí klidně s pětkama) a podle toho to vypadá. Škola potřebuje žáka, protože počet žáků ve škole se rovná rozpočet školy. Ve školách chybí konkurence a mezi školami konkurence také není.
        Pak také nevznikají učení plány poplatné době. Já osobně proti plánu paní učitelky nic nemám. Důležité totiž je, jak skutečně probíhá výuka a ne co je v plánu. Tedy zda žáci v hodinách pracují a zvykají si plnění úkolů.
        Na druhou stanu chápu, že váš článek o tom není, tak se nezlobte, že jsem odbočil.
        To co píšete, s v mnoha školách s obměnami učí, bohužel jste se trefil do té jiné školy.
        A za mne, zelený zámeček jako označení zabezpečeného připojení pro středoškoláa stačí. Promiňte, že vytahuji zrovna toto (zelený zámeček), ale aktuálně je vidět tlak na všeobechné https, takže váš bod se stane během dovou let zbytečným (berte s nadsázkou) a váš plán tedy neaktuálním, stejně jako plán oné paní učitelky. Já to prostě vidím jako nejdůležitějsí – změna motivace všech zůčastněných.

  14. Petr says:

    Takhle to opravdu dává smysl. To z té nástěnky vypadalo jako učivo pro druhý stupeň ZŠ. Jen si říkám, nebylo by ve vašem návrhu místo i pro zmínku o tom, že Android, Windows a Mac OS nejsou jediné operační systémy na světě, a že existují i Open Source OS? I vtom počátečním seznamu vám nějaká zmínka o jádru a OS vůbec chybí.
    Nějaký náhled o tom, jak používání počítačů a sítí formují náš svět… Já vím, je to obrovské téma.

  15. Yuhů says:

    Když se podíváš na VZP, tak ten rozdíl není zas tak velký. Tohle mi přijde jako dobrý heslovitý ŠVP, ale je na každé škole, jak a co bude učit (což je dobře). Takže jde hlavně o rodiče a zřizovatele, aby chtěli vidět konkrétní ŠVP a pak do něj mluvili. Učitel na pokraji životního minima a v brutálním časovém stresu se přece nepohrne do změn učebních plánů, které mu roky fungují.

    • michal says:

      RVP pro gymnazia je docela rozumny, obecny, rozhodne dava prostor pro podobny obsah.

      RVP pro ostatni stredni skoly je zmet nesmyslnych vet. Cetl jsem to. :-/

  16. Karel Tomaštík says:

    Pokusím se k tomu vyjádřit z pozice 31letého učitele inf. na gymplu, který stále váhá, jestli to s tím dobrým úmyslem raději něco změnit ve školství než si přijít na slušnou výplatu jako programátor nepřehnal…

    1) Současné platy SŠ učitelů se mírně zvýšily, ale pořád to není dostatečná motivace jít učit místo programátorského teplého místečka do českého školství. Obzvlášť tristní je situace na ZŠ, v obou případech jde nejen o plat, ale především o pracovní podmínky, které jsou neadekvátní jednak kvůli chování rodičů (celospolečenské prestiži) a jednak kvůli chování vedení celé řady škol. Takže se podaří dostat opravdu kvalifikovaného pedagoga do školy jen velmi výjimečně.

    2) Základní školství je vinou serie různých “pedagogických” experimentů (od Waldorfů až po inkluzi a především vinou neuváženého a nesystematického používání výpočetní techniky, která odvádí pozornost od výuky a snižuje u žáků ZŠ schopnost se soustředit na práci) totálně v koncích. Součástí toho je i to, že na ZŠ se děti ve většině případů učí v IVT/Informatice naprosté nasmysly, které my pak na gymplu musíme přeučovat. Namátkově mi nedávno přišla celá skupinka dětí z jedné ZŠ, kde jim pan učitel říkal, že ve Wordu se nemačká enter, ale Shift+Enter. Takže studenti nezalamovali odstavce, ale řádky, a jaký to má vliv na pokus používat styly odstavců ať už ve Wordu nebo v LibreOffice je asi jasné. Takže jsem je musel nejprve přeučit něco, co měli zafixované a ani vysvětlení “PROČ” tomu moc nepomohlo. Ze ZŠ byli navyklí to tak prostě dělat a neptát se. Nezdůvodňovat. Nepřemýšlet.

    3) Vinou stavu ZŠ se tam děti nenaučí elementární gramotnost. Neumí napsat na počítači text. Neumí udělat tabulku. Neumí ukládat a otevírat soubory. Nanejvýš umí kreslit v Malování, to se na ZŠ obvykle probírá hodně dlouho. Pokud dělaly prezentace, pak se naučili hlavně přidávat efekty a to, že prezentace musí zaujmout pestrobarevným blikajícím schématem. Čili další věci, které je nutné od základu přeučit.

    4) Na 4letém gymnáziu je hodinová dotace informatiky 2×2 hodiny (2 roky 2 hodiny týdně). Za tuto dobu se nedá naučit ani ta chybějící elementární gramotnost, natož nějaká informatika nebo výpočetní technika.

    5) Neexistují použitelné studijní materiály, v ČR není zvykem třeba jako v Německu, aby existovaly portály se studijními materiály. Hotové DUMy, které vznikaly nedávno jsou ve valné většině případů praktickou ukázkou toho, že ani pedagogové informatiku neumí, především neumí udělat slušnou prezentaci. Je to logické, viz 6).

    6) Neexistuje možnost jak se jako pedagog informatiky relevantně dovzdělávat. MŠMT uděluje “značku povoleného dalšího vzdělávání ped. pracovníků” organizacím, jako je Středisko služeb školám, které nabízí “informatická školení” na úrovni pomocné školy. Bodejť by ne, když seminář tvorby webových stránek tam učí stejný lektor, jako seminář počítačových virů, seminář moderních metod výuky jazyků, seminář moderních metod výuky hudební výchovy a seminář prevence patologických jevů v družině na ZŠ. Možnost zapsat si třeba předmět na VŠ nebo kurzy pořádané prakticky VŠ neexistují a stejně jako třeba kurzy pořádané NIC.CZ nebo Rootem jsou placené a člověk si na ně musí brát volno, čímž mu odpadnou hodiny, které akutně potřebuje, aby stihl probrat aspoň něco málo.

    7) Tak tristní, jako výše uvedený seznam to všude není. Tohle je nějaká SOŠ pro budoucí úředníky. Na gymnáziích je situace o něco lepší i díky lepším poměrům a tudíž větší motivaci kantorů i studentů něco dělat…

    8) Dalo by se pokračovat, ale nemá to smysl. Dokud se nezmění základní problémy:

    * Zničené základní školství, které nenaučí základní gramotnost (ani v matice, ani v jazycích ani v informatice).
    * Otřesné poměry v politice vedení škol a dosazování nekompetentních “manažerů”, kteří ubíjí člověka zbytečnou buzerací a byrokracií.
    * Rodiče nepochopí, že za výchovu jsou zodpovědní oni a učitel je v tom jejich pomocníkem, ne že za výchovu je zodpovědný učitel a rodič je jen od toho, aby učiteli nadával, že dítě nemá elementární sociální a pracovní návyky.
    * Hodinová dotace informatiky musí začít odpovídat proklamacím o její potřebnosti a množství potřebného učiva.
    * Musí existovat použitelné studijní materiály a vzdělávání pedagogů.

    • Lukas says:

      Docela se divím, jak říkáte že dnešní děti jsou počítačově negramotné. IT bylo vždycky hodně o tom “nauč se sám”, protože je to velmi mladé odvětví co se velmi rychle vyvíjí. A děti/mladí lidé jsou vždycky daleko adaptabilnější na nové technologie. Na gymplu (před 10 lety) kdo se o IT trochu zajímal uměl daleko víc než učitel co nás měl učit. (Samozřejmě holky většinou uměli tak poslat email…)

      Nevím jak je to dnes, ale před nějakými 10-15 lety bylo běžné pro kluky si sám skládat PC, instalovat různé programy, drivery, tunit, ladit, taktovat, zapojovat síť na LAN party atp. tzn. že i kdo přímo neprogramoval, měl docela přehled o tom co a jak (většina mladých kluků byla tak nějak super user..). Většinou to začínalo kvůli hraní her samozřejmě… 🙂

      Ale možná že dnes už je to trochu jednodušší, přeci jen ve Windows 7/10 je to už všechno tak nějak bez práce oproti Windows 95 nebo DOSu.

      Jinak trochu lépe pracovat s Wordem jsem se naučil až při psaní Bakalářské práce :-))

      • Karel Tomaštík says:

        Nu ten problém zůstává a myslím, že byl už tehdy. Takový běžný stereotyp, který už dnes naštěstí není vždy pravda je, že kluci chodí do informatiky přesvědčení, že se nemusí nic učit, protože už všechno umí, a holky chodí převědčené, že se nemusí nic učit, protože jsou holky a za ně to bude umět jejich přítel ;-).

        Ve skutečnosti už dřív často platilo, že kluci měli velmi kusé a často nesprávné představy, protože “to nějak udělali a ono to prostě fungovalo”, byť špaťně, zatímco spousta holek si nepřipouštěla, že některé věci umí a můžou zvládnout i samy…

        Nedávno se mě třeba maturant — velice šikovný programátor — ptal, k čemu že slouží ta klávesa “ins”, že mu pak vždycky nějak blbne kurzor… Na vysoké jsme měli učitele, který ovládal parádně hardware, učil didaktiku informatiky, ale jeho webovky si studenti posílali jako ukázku něčoho neuvěřitelně šíleného a na prezentace se nedalo koukat. Je spousta kluků, co umí poskládat počítač, protože si někde něco málo přečetli, ale už třeba absolutně netuší nic o souborových systémech a práci s dělením disku, protože to pak vždycky už “nějak” naklikají…

        Ten problém je přesně v té poslední větě ;-). Informatika má hlavně obrovský záběr, obzvlášť středoškolská, protože pokrývá kancelářskou práci s počítačem (gramotnost), výpočetní techniku, informatiku (teorii informace) a různé podobory jako právo v IT, počítačovou bezpečnost, telekomunikační technologie atd.

        • adam says:

          @Karel Tomaštík (16.01.2017 at 19:57) tak jistě, doplňování informací resp. oprava je přeci úkolem kvalitního učitele. Zkusil jste někdy v hodině s žáky nainstalovat nějaký operační systém který třeba znají (třeba Windows 10 z testovací licencí na 90 dní) a paralelně nějaký, který neznají (třeba Debian nebo při určitém hardwaru OpenBSD)? Zkusil jste s nimi otevřít počítač a nechat je třeba nainstalovat RAM? To vše se dá stihnout za jednu dvouhodinovku a určitě to nebude nuda. Při tom můžete perlit o konektorech a interních spojích, komponentách, BIOSu/ UEFI, dělení harddisku, souborových systémech atd. Navázat se dá samozřejmě jindy teorií…

          • pavel says:

            Zkuste si to. Za 1,5 hodiny čistého času to nestihnete. Máte totiž v lepším případě 15 potencinálních problémů (polovina třídy). Myslím, že uděláte dobře, pokud nainstalujete jen jeden OS.

          • Petr Klásek says:

            Předevčírem jsem se synem (11) instaloval Linux Mint 18.1 s prostředím Cinnamon na starý notebook. Asi 50 min. včetně doinstalování Vivaldi prohlížeče a nějakého nastavování. Ale většinou nuda pro děti, jenom se stahují soubory a pak je na konzoli vidět jak se instalují. Spíš ten výsledek je potěšující 🙂

          • Petr Klásek says:

            Ale že by se to stihlo za 90 min. čč je sporné, právě kvůli množství dětí, z nichž asi právě tak půlka v lepším případě nebude úplně zaujatá tématem.

      • adam says:

        Tak právě nad bakalářkou sedím, ale ve Wordu bych si asi netroufl ji psát. Vím, že zkušená sekretářka/ designérka marketingových materiálů v tom může vyplodit velice pohledné dokumenty, které se dobře čtou. Pro všechny ostatní lidi, kteří mají sice určité estetické cítění, ale žádnou formální průpravu v tomto oboru, bych doporučil LaTeX a přečíst si pár vět o typografii v materiálech k LaTeXu.

        LAN party je obyčejně z hlediska sítě celkem nezajímavá. Povětšinou jednoduché L2 zapojení a buď DHCP nebo pevné IP a to je vše. Jistě se dá zapojit leccos, ale to se potom k tomu hraní her nedostanete…

        Bohužel já z hlediska počítačů a matematiky negramotný z gymplu vyšel a nemyslím, že by to byla úplně a zcela jen moje chyba. Za to ale umím psát i/y i v sexystických větách jako (Samozřejmě holky většinou uměl_i_ tak poslat email…)

        Jinak bohužel je v rámci školy úkolem učitele i vychovávat. Ve škole má kantor dítě od rodičů svěřené a oni počítají, že jim domů nepříjde totálně otrávené, když oni taky musli jít do práce a třeba neměli nejlepší den. Rodič navíc nemůže výchovně působit, když tam přece není a vše je jen zprostředkované před/ po škole nebo na skůzce rodičů či třeba po telefonu. Učitel zase nemůže za to, jak dítě tráví zbytek dne. Nejproduktivnější čas ze dne ale jednoznačně padne na školu, tak by to mělo k něčemu být.

        • Lukas says:

          JJ o LaTeXu jsem slyšel, ale mě by trvalo naučit se v tom asi tak polovinu času co jsem psal celou bakalářku. Navíc proč se snažit – stejně ji většinou nikdo nečte… 😀 Na naší škole to podle mě vedoucí a oponent jenom tak zhruba prolistovali, případně přečetli úvod a závěr… 🙂

          • adam says:

            Je to škoda, že jste měl oponenty, kteří tak očividně na to házeli bobek. U mě byly i k menším semestrálních pracem detailní připomínky a u bakalářky počítám s poměrně hlubokou diskuzí, protože můj vedoucí je na tématu zainteresován z hlediska své prestiže a druhý oponent něco tím směrem nasazuje komerčně.

  17. Ivana says:

    Dobrý den, zajímavý článek. Zmiňujete, že je třeba začít už na ZŠ – souhlasím s Vámi. Jaké věci by podle Vás měl umět žák, který vychází základní školu? Učím prvním rokem informatiku na ZŠ a zajímal by mě Váš názor. Děkuji.

    • Karel Tomaštík says:

      Nejsem autor článku, ale na gymplu bych měl mít absolventa ZŠ, co bude umět minimálně:
      1) Psát na počítači (ideálně všemi 10).
      2) Ukládat, otvírat, kopírovat a mazat soubory, včetně otvírání a ukládání v menu aplikace a z odkazu na webu.
      3) Používat kompresi/zip.
      4) Základní vyhledávání na internetu a posílání mailů (včetně znalosti Cc, Bcc a netikety).
      5) Elementární typografie (základy úpravy textu, pevná mezera, symboly, odrážky a číslování, tabulky)
      6) Základy práce s Excelem (vzorce, funkce, grafy), to je strašně potřeba hned od prváku ve fyzice a na gymplu se to nedá stihnout probrat dřív, hlavně na 6 nebo 8letém.
      7) Rozumět základům bezpečného a slušného chování v počítačové síti. Znát základy útoků a obrany na internetu, tzn. třeba hoax, spam…
      8) Z HW si myslím, že je nejdůležitější mít nějakou orientační představu o tom, co se prodává, s jakými parametry a co teda koupit nebo ne. Jaké jsou kapacity CD/DVD, jaký externí HDD nebo flashku kupovat, prostě základní přehled o spotřebním zboží. Ale to už nevidím jako tak podstatné.

      Hodně zdaru v nelehkém úkolu, spoustu sil a pevné nervy!

      • adam says:

        @Karel Tomaštík (16.01.2017 at 20:37) lepší by asi bylo, kdyby žáci a studenti měli představu o tom, kolik bitů/ bytů zabere písmeno, kolik jeden pixel a potom jak se to uloží (komprimační poměry při bezztrátové/ ztrátové kompresi). Je to velké téma, ale dá se na tom vysvětlit hodně pojmů lidským způsobem. Potom si jednoduše člověk může spočítat, že takový texťák s ASCII zabere při 200 znacích nejméně 200 bytů (zalomení atd.). V HTML/ XML to bude o dost víc. JPEG zase při 24 bitech na pixel a 1200×1920 rozlišení zabere maximálně 24 * 1200 * 1920 = 55296000 bitů což odpovídá asi 7 MB, ale díky komprimaci to bude třeba jen 1/10 toho. Potom si každý může rychle přepočítat, kolik fotek z jeho foťáku se mu vejde na jedno DVD/ HDD atd.
        Hardware se jinak hodně vyvíjí a co dneska má dvě jádra bude mít za 3 roky dvakrát tolik, na vyšší frekvenci a polovičním objemu nebo tak. Spíš je dobré přiblížit, že není jádro jako jádro a to je asi vše co bych reálně chtěl, aby puberťák dneska znal.

  18. Luinar says:

    Nedá mi to, ale proč tu hodinovou dotaci “nezvednout” tak, že se přestane čas při výuce striktně dělit na jednotlivé předměty. Neměl by přeci být problém dohodnout se s dějepisářkou, že referát musí být ve formě prezentace (ústní) nebo písemně v podobě “wordu”, který vám přepošle a žák z něj dostane dvě známky. Jednu za dějepis a druhou za informatiku (styly, používání zdrojů, odkazy, typografie, spellcheck). Stejně tak tabulky a grafy při fyzice (výpočty práce, tepla, zpracování praktik), matematice (grafické řešení rovnic), chemii (interaktivní tabulka kde podle množství chemických látek se spočte množství produktů), účetnictví (tvorba jednoduché rozvahy) a opět ohodnotit i tu IT část řešení (validace vstupů, ergonomie, srozumitelnost, používání vzorců). Chápu, že v tom druhém případě to chce více času, aby si člověk s tím matikářem, fyzikářem sedl a probral co se dá dělat a co ne, ale třeba v případě toho dějepisu to je pro oba učitele prakticky zadarmo. Stačí dát lísteček s požadavky a netřeba tím nikoho, krom žáků, trápit. Naopak práci s grafickými editory zahrnout do výtvarné výchovy, a editace hudby do hudební výchovy.

    Když to shrnu, tak jde o to tu informatiku používat i v jiných předmětech, tam kde to je vhodné a v podobě v jaké je to vhodné, a i toto použití zahrnout to do hodnocení předmětu. Je to cená zpětná vazba pro učitele, aby věděl jak se jim daří, stejně jako pro žáky, aby věděli, že v normálním světě znalost jen svého oboru nestačí k úspěchu.

    • Vlada Liska says:

      To by bylo samozřejmě super, ale ze zkušeností z naší školy soudím, že to je neomžné. Učitelé za ty roky byly na několika IT kurzech – a výsledek? Když už některý používá interaktivní tabuli jako pouhý projektor, tak je to zázrak. Interaktivně ji nepoužívá téměř nikdo – nikomu se nechce připravovat si materiály. Všichni jedou v zajetých rakousko-uherských kolejích a právě ta příprava jakýchkoliv jiných materiálů je prostě práce navíc. Plus většina z nich má k IT odpor. Když to řeknu úplně hloupě – kdo od vás za třídy šel na peďák? Ten kdo chtěl jednoduchou bezpracnou vejšku. A tak se to táhne samozřejmě dál. Čest výjimkám. Je potřeba je motivovat a nastrkat jim ty materiály až pod nos.

  19. Martin says:

    Super, jen 4 poznámky (hlavně k Dokumenty, data):
    – je třeba vědět (a definovat) na jaké znalosti ze ZŠ se navazuje
    – posílil bych znalost základů (soubor není jen formát …)
    – a schopnost řešit problém u všeho ostatního
    – když šifrování proč ne databáze?

    • michal says:

      2) Soubor vlastne je jen format. Protoze adresar/umisteni je uz passe. Viz mobily, tablety, Google docs ci iCloud – na nejake adresare se tam prakticky nehraje. Protoze to neni potreba. DOkument najde podle nazvu a obsahu. Viz bezny zpusob pouzivani u techto uzivatelu.

      3) to se prolina vsim co tam pisu. Jde o principy vyreseni beznych situaci

      4) Lidi z Oracle zcela vazne tvrdi (a je to pravda), ze jejich nejvetsim konkurennim SW je Excel. Osobne si myslim, ze sifrovani je potrebnejsi, v zivote se s nim potkaji casteji (jako uzivatel) a DB pro vetsinu pouziti nahrazuje Excel. DB je podle me moc technicke pro obecnou znalost. Na IT zamerene skole klidne.

      • adam says:

        Ono pro Oracle pracujou taky různí lidé a porovnávat databázi (to asi mysleli) s Excelem je přesně to, proti čemu by informatik měl bojovat. Excel se prostě přeceňuje a šponuje tam, kam nepatří. Oracle ale má i jiné produkty, které možná srovnávají s Excelem spíše. Jinak nejlépe je se Oracle obloukem vyhnout, na co šáhnou, tam jsou jen problémy.

        Jedna věc jsou nestrukturovaná data, věčné hledání atd. a druhé je pořádek, aby Vám to zauditovali, když budou nějaké nesrovnalosti. Ani jeden z těch teenagerů, které ráno vydím v MHD, kteří dnes horečně patlají po telefonu a jsou děsně cool na tom telefonu nevytváří hodnoty ani nevstřebávají skutečně užitečné informace. Baví se, to je v pořádku, ale potom bych nesrovnával Android v rukách ospalého školáka a nějakou platformu pro produktivní činnost v rukou ospalého odborníka. Je to sice omezený pohled, ale ještě jsem neviděl firmu, která by neorganizovala svoje dokumenty hierarchicky nebo v nějakém systému jen pro tento účel. Až budete překračovat 1000 důležitých dokumentů v iCloudu nebo Google Docs, tak mi prosím dejte vědět. Až budou žáci skvěle ovládat SELECT * FROM table; nebo regulérní výrazy pro hledání a nahrazovaní, tak si povíme o umístění souborů/ dat a o tom, že je to jedno.

  20. Marek Lisý says:

    Přidám svou trochu do mlýna. Jsem student magistra na peďáku, UK, matematika a ICT. V prezenčním studiu je nás na ICT celkem 5 lidí. Jsme silný ročník, loni byli jen 2 lidi.

    Již výše byl zmíněný důvod peněz, který je v ICT podle mě nejmarkantnější. Kdo aspoň trochu rozumí počítačům si kdekoliv jinde vydělá 2-3x tolik a bez stresu. Z toho důvodu nikdo nechodí na peďáky studovat ICT a když k tomu připočteme skvělý update zákona o pedagogických pracovnících (od 1.1. 2015), kdy dnes už člověk bez peďáku či minima nemůže jít učit, v podstatě nejsou kompetentní lidi ochotní informatiku učit (na mojí bývalou školu – gymnázium se hlásilo na pozici učitele informatiky cca 50 lidí, ředitel nemohl nikoho vybrat, jak byli všichni úplně zoufalí, až nakonec vzal studenta v 2. ročníku VŠ).

    V tuhle chvíli je tak v podstatě jedno, jak by se co mělo učit, protože těch 2-5 nových učitelů informatiky, kteří za rok z největší univerzity vylezou, asi díru do světa neudělá. Dokud nebude to zaměstnání alespoň trochu konkurenceschopné, co se peněz týče, tak nemá smysl se snažit o jakoukoli reformu. Dejte za to 50 tisíc a rázem se tam dostanou takoví lidi, kteří si tyto problémy dokážou vyřešit sami.

    Sám ale stále nemám úplně v hlavě vyřešeno, jakou má ICT vlastně roli ve škole hrát. Dalším velkým problémem tohoto předmětu je obrovská rozmanitost úrovně různých žáků. Někteří neumí odřádkovat ve wordu a jiní už si vydělávají tvorbou webových stránek. Líbí se mi uvedený seznam témat, ale je otázka, jestli se nebude zase za rok měnit.

    • adam says:

      Peníze hranou velkou roli. Jeden učitel ale nemůže vydělávat několikanásobek platů jiného učitelé, to by společnost nejspíš nerozdýchala. Schopný informatik s pár lety praxe může vydělávat silně přes 100 000 Kč. Těch 50 000 Kč je těsně nad nástupním platem na půl úvazku u mých kolegů z ročníku. Myslím, že o tom si může hodně učitelů nechat zdát i s 1,5 úvazkem a 10 lety praxe.
      Proto to asi může fungovat jen na čestné bázi, informatik si nemusí finančně už nic dokazovat, pokud nebydlí na Pařížské. Je potřeba zákon uzpůsobit tak, aby to bylo možné. V Německu to možné je…

Comments are closed.