Vzděláváme úřady – Lekce 2: otevřenost

Tento článek je 2 díl z celkem 2 dílů v serii článků Škola chování úřadů k občanům

Jak jsme si vysvětlili v lekci 1, občan je zákazníkem úřadů. Má vůči nim mnoho povinností, ale i práv.

Mezi základní právo patří právo na informace. Úřady pracují s prostředky, které získaly (ve formě daní a poplatků) od občanů a firem. Nejsou to peníze ani úřadu, ani úředníků, ani politiků.

Jsou to společné peníze občanů a ti mají absolutní právo vědět, zda je s těmito prostředky nakládáno účelně.

Dlouhodobý přístup úřadů je  “nic neřekneme, pokud se někdo na něco zeptá, řekneme jen minimum absolutně nutné”. Tento přístup je principiálně špatný.

Úřady musí zveřejňovat všechny informace a údaje se kterými pracují pro aktivně, samy, automaticky a řešit pouze žádosti nad rámec takto zveřejněných dat. Tomu se říká princip otevřených dat a je to základní povinnost úřadů vůči občanům.

Vedlejším efektem otevřených dat je demokratizace přístupu ke státním datům a prudký nárůst informační ekonomiky postavený na těchto datech. Existuje mnoho případů po světě, od USA, přes UK po například Estonsko.

 

Series Navigation<< Vzděláváme úřady – Lekce 1: rovnocený vztah

Napište komentář

Read previous post:
Vzděláváme úřady – Lekce 1: rovnocený vztah

Chování státní úředníků a politiků k občanům dosáhlo úrovně, kdy...

EET, lži a rostoucí nedůvěryhodnost Finanční správy

Andrej Babiš a stát se rozhodl, že je nutné kontrolovat...

Close