Zeman kontra Peroutka

Zeman na Peroutkovu adresu na konferenci Let My People Live! uvedl:

Dovolte mi, abych uvedl tři drobné příklady. Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem „Hitler je gentleman“. Tentýž novinář po Mnichovské dohodě napsal: „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky.“

Historici a odborníci na Peroutkovo dílo měli jiný názor:

 

ZÍDEK: Ohrožuje nás hradní superdebilita

Údajný Peroutkův článek s titulkem „Hitler je gentleman“ se přes velké úsilí nepodařilo dohledat. Nezdá se pravděpodobné, že by nějaký takový článek Peroutka kdy napsal.

Dále je zcela jisté, že Peroutka nenapsal článek, z něhož je další citace. Tento text, publikovaný v Lidových novinách 4. října 1938, napsal Jan Stránský, jenž se skrýval za pseudonymem Petr Bílý.

Reakce Hradu byla typická a – ze zpětného pohledu již pochopitelně – stručná:

Selhání Peroutky je neoddiskutovatelné, prezident se neomluví, řekl mluvčí

Mluvčí zopakoval, že Zeman na konferenci upozornil na „krátkodobé selhání“ Peroutky před druhou světovou válkou, což je podle něj „neoddiskutovatelná věc“. Doložil to odkazem na Peroutkův článek v Přítomnosti z 22. února 1939 “Češi, Němci a židé“, kde podle něj autor projevil pochopení pro německý antisemitismus, či studií v časopise Dějiny a současnost.

Pravděpodobně měl na mysli příspěvek Michala Frankla „Židé přes palubu“, který se této problematice věnuje. Ani jeden z těchto článků přitom nedokládá původní tvrzení Zemana,

Štefan Švec ve skvělém článku “Selhal Peroutka, nebo Zeman?” přesunul pozornost malinko jinam:

Český prezident chtěl pronést velký, mezinárodní, státnický projev. V cizině nezaujal nikoho, u nás se řeší jeho faktické chyby….

Rozhledem a vyjadřovacími schopnostmi je Zeman standardním představitelem pražské kavárny. Talentem k moci ovšem nikoliv, proto je z něj prezident. Intelektuálové z kavárny si nad presíčkem můžou snadno dovolit nepřesné citace a přibližné odkazy, tytéž ale ve státnickém projevu působí trapně. Když Miloš Zeman před dvaceti lety jako šéf sociální demokracie trousil bonmoty, ověřit jejich faktické pozadí trvalo dny….

Dnes se ověřuje v minutách a nepřesnosti se vám jako bumerang vrátí hned. Nerozumím tomu, jak je možné, že hradní aparát nechá v tak důležitém vystoupení tolik faktických chyb a tvrzení, k nimž nejsou podklady, a to zdaleka ne poprvé. Nezbývá, než se domnívat, že tento aparát nefunguje. Buď je prezident neřízená střela a spatra střílí nesmysly, které pak chudáci v jeho okolí hasí za cenu ztráty sebeúcty, nebo má kolem sebe pitomce, co neumějí ověřovat fakta. Obojí je jeho problém

A trefil přesně do černého. Zeman si proslov psal nejspíše sám a pokud došlo k nějaké revizi, tak jazykové, nikoliv obsahové. Potvrzuje nám to vedoucí kanceláře prezidenta republiky Mynář v rozhovoru v Českém rozhlase:

„Mohu potvrdit, že jsme dostali úkol od pana prezidenta, hlavně tiskový odbor kanceláře prezidenta republiky, aby se snažil dohledat ten inkriminovaný článek, o němž si jen pan prezident jistý, že ho viděl v dobách, kdy chodil studovat materiály jakožto elév,“

„Jak dohledáváme, tak jdeme postupně od roku 1939, a během té doby jsme v časopise pana Ferdinanda Peroutky našli několik velmi kontroverzních výroků. Předpokládám, že ten článek se najde. Dostali jsme úkol a hledáme,“

Nezbývá než konstatovat, že profesionalita teamu kolem prezidenta, bez ohledu na to, zda jde o zásadní politický proslov, či návštěva pivovarského hostince, je nulová, ostudná a ponižující. Pro prezidenta, je i nás.

print